Kuličko,
pročítám zběžně, ale já si myslím, že by bylo nejdůležitější napnout síly k dodržování léčby šž - to dělá paseku i v té psychice a mě z toho, co píšeš, přijde, že je de facto depresivní. Je to začarovaný kruh - dokud bude depresivní, nebude jí na ničem záležet, tak nebude brát léky, bude příbírat, bude víc depresivní... a protože bude depresivní a tlustá, tak nic nebude mít cenu a nebude brát léky a dodržovat diety a plánovat školu nebo povolání....
Zároveň si myslím, že opustit téma nadváhy a věnovat se tématu zdravotnímu, by mohlo pročistit vzduch - protože ta váha je v současné době neřešitelná, ale braní léků JE řešitelné (a upřímně, srovnaná šž by mohla pomoct i s tou váhou - dokud nebudou hormony v pořádku, tak nějakou dietou je fakt nepřeperete).
Ona potřebuje nějaký reálný, dosažitelný cíl - tohle je blbej věk na všechno (najednou by měla mít představu, co chce v životě dělat - ale ani si to nemůže nějak vyzkoušet, je to všechno teoretické a čeká jí ještě x let školy - po které klidně třeba zjistí, že to vlastně dělat nechce. Očekává se od ní, že bude "rozumná" a "zodpovědná", ale stejně je ve všem závislá na rodičích atd...