Záleží na tom, co se bere jako "opravdu starý" a "malé děti.

Vím, že moji třeťáci neuměli ještě v březnu ani putit počítač. Možná ne všichni, ale většina. Angličtinářka je vzala na hodinu na počítače a zaskočilo ji to. Nemají ani svoje telefony, prostě jsou v tomhle mimo. Doteď to nepotřebovali.

Jedna kolegyně, která je na jednu stranu v téměř 80 letech schopná utáhnout celý úvazek výukou českého jazyka pro nejstarší základkové děti, takže rozhodně je velmi vitální, na druhou stranu prostě pokrok v technologiích fakt nestíhá a email poslat nezvládá. Bakaláře zvládá s dopomocí.

Další kolegyně sice email napsat umí, ale třeba ji nenapadne se do něj klidně týden dva podívat. Takže když jde o něco akutního pracovního, raději se jí ještě píše sms nebo telefonuje.

Moje máma v 50 poprvé potkala počítač a v 55 školila mladé holky v jeho používání, hrála hry, chodila na chaty. Táta nesnesl počítač doma a měl velký problém, když ho mamka měla doma 3 měsíce, kdy kvůli nemoci nemohla do práce a pracovala z domova. Tak ten by se posílat email nenaučil nikdy, prostě nechtěl. Ale dneska už by asi spadal do těch "opravdu starých", tak by to nikdo neřešil.

Jo a v minulé třídě jsem měla jednoho rodiče, který neuváděl kontaktní email, protože žádný neměl, nepoužíval ho (to mi bylo přímo řečeno tím rodičem). Na emailu fungovala jen maminka dítěte.