Přidat odpověď
Já ne. Pořád jsem je měla na krku, musela jsem dávat pozor, co jedí, co pijí, jestli jsou přiměřeně oblečení, namazaní opalovákem, co dělají na pláži, jestli se netopí v moři, bavit je házením balónem, předčítáním knih, hrou v karty nebo deskovými hrami, jezdilo se tam, kde to bylo vhodné pro děti, takže se jelo do aquaparku nebo do delfinária místo do Barcelony a obvykle aspoň jedno dítě onemocnělo nebo aspoň dobíralo penicilín, takže nemohlo na slunko a kdo s ním byl na pokoji nebo ve stínu, ha? Dovolenou jsem si začala užívat až bez dětí, protože i takový 15 letý, který celou dobu otravuje, že ho to nebaví, je mu vedro, nechce tam jít, nechce to vidět, chce si koupit nějakou drahou PC hru apod., to je taky pošušňání.
Předchozí