Jako vždy se tady vytahuje, proč to nejde - ze Španělska problém dopravy, v Česku pracovní síla, ohledně soběstačnosti zas kvóty EU, jo ještě všude řepka, furt něco.

Za poslední dobu jsem už spotřebovala zásoby z mražáku, potřebuju nakoupit na víkend, na každodenní vaření i do zásoby, obcházím obchody a nekupuju nic, všechno je drahé. Už dávno nakupuju jen za "akční" ceny, co v únoru stálo 89-95, teď stojí kolem 150 a já to nekoupím - máme si zvykat, ale já ještě zvyklá nejsem, nejsem s tím smířená, pořád mi to ještě přijde neuvěřitelné, nepřišlo to plíživě, nenápadně, ale náhle, skokově. Sleduju na sobě tento postup něco přes dva týdny, zároveň s tím se plíží i změna jídelníčku - skončím u konzerv a rozpočtu stovka na den?

Taky jsem uvažovala o vlastních plodinách, ale na chatu jezdíme nepravidelně a je to dost z ruky a tady jsem v paneláku. Nejhorší je, že se jedná právě o ty základní potraviny, my jsme hodně bramboroví.. I kvůli tomu mi docela chybí nákupy v Polsku, prvoplánově kvůli kytek, kdo ví jak to tam bude, až se to otevře.