Půlko,
Islanďani prý nemají lesy rádi, myšleny hlubší větší lesy; prý jim v jiných, lesnatých severských zemích vadí, že v lese nemá člověk přehled o krajině. Mě na Islandu ta krajina fascinovala, jako když jsou lysé kočky - vidíš žebra, údolíčka, potůčky, všechno. Zalesněná krajina je jako kočka v poctivém kožichu a když jdeš lesem, jsi v tom kožiše jako blecha. A pro mě platí "šťastná jak blecha v kožuchu", les miluju, jsem tam doma (i když teda ten Island se mi fakt líbil moc).