To je těžký. Zakládání družstev asi moc košer nebylo. Bráchy tchán byl jeden z velkých sedláků. jak to bylo u nich, to se už nedozvíme. Tchánovi bylo polí líto, ale babička byla ráda, že šla pole do družstva a že se už tolik nenadřela. Nevím, jak v 50.letech, ale v 70. byla za družstvo ráda a zpátky by pole nechtěla. Ono totiž rozorání mezí někdy znamenalo, že vzniklo větší pole, pro které už bylo možno pořídit i nějakou tu mechanizaci.
A od táty veterináře si pamatuju, že sice v 50.letech sváděli kravky do kravínů a že hodně drobnozemědělců ty kravky oplakali, když je družstvo poslalo na jatka. Jenže co měli dělat, když většina kravek byla podvyživených, naprosto běžná byla tuberkulóza (přenosná z mléka na lidi), běžná byla i slintavka nebo kulhavka. A tuberkulózu se v chovech podařilo vymýtit až koncem 60.let.Takže můj pohled na družstva je rozporuplný. Začátky možná nebyly zrovna košer, ale už v 70.letech by už spousta kdysi zemědělců neměnila, družstva tu vesnici dostala dost dopředu. A po r. 1989 jsme vesnici zase ukázkově zplundrovali. Ode zdi ke zdi.