Slabikář s obrázky od Zmatlíkové pro změnu nemám ráda já. Existuje k němu pracovní sešit, což z něj dělá něco trochu vhodnějšího pro práci s prvňáky, ale většinou se používá bez, jen se prostě čtou texty, na prvňáky většinou až příliš dlouhé.

Mám ráda slabikář od Nové školy, dost připomíná ten z řady Čtení s porozuměním, ale nevím, jak ten vypadá uvnitř.

Slabikář není primárně určen na čtení něčeho, co dává extra smysl, jde o zvládnutí techniky čtení analyticko-syntetickou metodou, na což paradoxně jsou nejlepší ta na pohled nejméně zajímavá a zábavná cvičení. Tu zábavu do toho lze ale vložit samotnou prací s tím kterým cvičením.

Mám doma sbírku slabikářů, každý má něco do sebe, teď už vychází čím dál víc slabikářů určených pro "bezmetodové" naučení čtení, tedy kombinují se metody, hlavně genetická a analyticko-syntetická, ty ještě ve sbírce nemám, ale určitě hodlám pořídit.

Zatím jediný slabikář, který se mi fakt nelíbil, je designovaný slabikář od Soni Juríkové. Přišel mi pro účel, ke kterému slabikář běžně slouží, dost nepoužitelný, i když na koukání špatně nevypadal.

Pokud už dítě umí číst, nemá smysl se slabikářem zabývat, je dobré ho nahradit něčím zajímavějším. A zatím jsem nenašla nic lepšího, než pracovní čítanky od Lily a Vily. Jsou dobře udělané, co se přiměřenosti věku týče, jsou zábavné, pestré, vycházejí z metod kritického myšlení.