S tím hajzlíkem je to ale něco jinýho, Kaipo. V hlavě máme zakódovaný, že hovínko je e-e, protože smrdí. Nejen že se nám to ekluje, ale hlavně nás může podle toho vyčichat predátor, zahrabáváme je, kdysi dávno se házely i rovnou do ohně (to když lidi měli zdravou stravu a dělali tvrdý bobky). Dělat potřebu na dvoře je ovšem nepohodlný, zvlášť v zimě a potmě (ale vzpomeň si, že to není tak dávno, co bejval v činžácích společnej záchod na konci pavlače!). My to vyřešili tak, že vyrábíme mísy z nablejskanýho porcelánu, kterej může zářit čistotou, vyrábíme různý čističe a anti-smradíky atd. Houbička na nádobí sice běžně obsahuje nezvanejch hostů než záchod, ale tam to tak nevnímáme, ta přece slouží k umejvání, ta je tak nějak z principu č-i-s-t-á, kdežto záchod je tak nějak e-e, i když se jen blejská. Nicméně bejvá to magicky přebítý těma flaškama s čisticíma prostředkama. Leckde na bulharským nebo rumunským (anebo donedávna třeba řeckým) venkově ovšem dodneška uslyšíš vetu: "To by tak eště scházelo, srát v domě!" A někdy tam pořád platí i, že čím lepší a nablejskanější barák, tím míň chuti "zasrat" si ho vevnitř záchodem.