u nás pohoda, horší to mají rodiny s dětmi, ale ven se chodit dalo, takže se sice nemohli stýkat doma, ale venku určitě jo, to vím už podle našeho nejmladšího
co se týká školy - mě to nebaví. Jsem červnová a je úplně jedno, že je to distanční. Mám dost. Potřebuju nemuset. Potřebuju mít volno, nehledět do monitoru (proto jsem teď zase tady... :)), nepřemýšlet, jak to vysvětlit, co vypustit, aby to dávalo smysl, aby to k něčemu bylo a aby se to dalo naučit na dálku. Děcka slábnou, už zase mám pocit, že potřebují i ony oddech. To už jsme jednou měli asi po šesti týdnech, kdy přestávaly reagovat a já jsme jim dala na týden víceméně volno. Teď už nechci, je konec za tři týdny, ale aspoň ubírám na množství a taky na náročnosti obsahu. O to těžší je to pro mě něco nějak vymyslet, aby tomu zůstala logika a návaznost.

Nejmladší potomek je na tom podobně. Už se mu nechce. Přesto pochopil, že musí, snaží se. Nejdřív se tomu snaží vyhnout, pak mu to zas dojde a snaží se dodělat to rychle. Režim má, víceméně to dodržuje. Myslím režim práce do školy - dostane práci v pondělí a ve středu, pracuje v úterý a ve čtvrtek.
Starší kluci udělají rychle povinnosti, hned jak to přijde, a pak se každý věnuje tomu, co ho baví. Jeden matice, druhý chemii (ta ho tak nebaví, ale potřebuje ji dohnat). Taky už se nemůžou dočkat, ale u nich je konec 12. června, to vydrží.

že bych neměla obavy z viru, to nemůžu říct, naopak si myslím, že to rozvolnění povede k nárůstu nakažených a nehodlám být mezi nimi, chci si užít prázdniny ve zdraví, ne v posteli

škola se podle mě neměla otvírat vůbec, maximálně jako hlídárna, což stejně je a netají se tím ani Plaga, jen to měl víc zdůraznit pro rodiče,
ale otvírat druhý stupeň je k ničemu, tam jsem smysl nepochopila. Setkat se občas na pár hodin, to můžou i bez dozoru učitelů a dělají to už dávno

Jestli se tato situace bude opakovat, i kdyby lokálně, vím, jak bych to chtěla dělat, vím, co bych chtěla změnit, ale teď už to chci vydržet s takto nastaveným režimem, každá další změna je teď zbytečný stres kvůli pár dnům, než si kdokoliv zvykne, trvá to mnohem dýl, než jak dlouho by se toho dalo potom využívat