Slupko, tak já opět řeknu, že pozice, která je nějakým způsobem ceněná(finančně, morálně) a kde podstatnou část kariéry dělá určitá interní diplomacie, se na nějakou čtvrthodinku až dvouhodinku nekouká.

Můžeš makat jako anděl, ale pokud ti v celou odpadne tužka od ruky a zahlaholíš "nazdárek", když ostatní řeší nějakou cílovou pásku, dlouho se tam neohřeješ. Nikdy jsem nedělala jinde než v privátu a jedinkrát jsem se setkala s čipovačkou na odchody a příchody (a i tam se přesčasy maximálně nahrazovaly a to tehdy, když se ti to nejmíň hodilo) Neříkám, že je to dobře a že to není pozůstatek pracovního hrdinství z dob, kdy nikdo nic pořádně neuměl (tímměně šéf nastavit proces), ale každý se prsil, jak maká 12 hodin denně.
Teď už je to lehce klidnější, ale přesto se na půlhodinky nehraje. Já mám například bóžovýho šéfa, ale patří k firemní kultuře, že 15 ninut po skončení pracovní doby se ho zeptám, jestli ještě něco nepotřebuje a ve 2 případech ze 3´věnuju další 1/4 hodinku neformálnímu rozboru (ať už práce nebo geniality jeho synka)