Moji rodiče se nehádali, vždy byli zajedno ve výchově, nikdy nešli proti sobě. Ale taky často mlčeli ( aby se nehádali, máma se slzami v očích), nebo jeden odcházel ( aby nepodvracel autoritu druhého)...přišlo mi to děsivý a nepřirozený. Když jsem se poprvé pohádala s manželem, myslela jsem, že je to jasný rozvod.
Takže se u nás přirozeně hádáme, vyjevujeme před dětmi různé názory na jejich požadavky, argumentujeme, občas zvýšíme hlas,...ale nakonec jsme zase pospolitá rodina a soudržní manželé.
V tvém konkrétním příkladu by se můj manžel zachoval úplně stejně, chtěl by mít prostě klid. Dalekosáhlé výchovné cíle jsou nad jeho sociální schopnosti. No a co? Tak jsem za Herodesa já, mobil nedovolím, ale nijak manžela neponizuju. V jiné situaci je zase za Herodesa on a já mlčím.