Na "Řekla jsem, že ne, že dělám něco jiného a musí si ponožky zvládnout nandat sama" bych asi taky přispěchala na pomoc. Teď odhlídnu od toho, že v tomhle věku to určitě umí sama. Jako rodič bych asi usoudila, že ten druhý nemá čas, tak pomůžu já.

Teď to teda nemyslím v situaci, kdy se dítě snaží něco vyvztekat, ale tak nějak obecně. Záchrana v situaci, kdy někdo nemá čas a nechce nebo nemůže půjčit, mi nepřijde nic proti ničemu.

Samozřejmě povolovat se hysterčení není ideální, dítě se má učit, že se má domlouvat slušně, když něco chce. Ale je taky otázka, jestli ten otec věděl, že je to hysterčení bez důvodu, a že jí třeba nebylo něco přislíbeno a pak nespravedlivě odebráno.