Myslím, že je důležitá spíš tolerance. Můj je ze "žravé" rodiny.... oběd, svačina, teplá večeře, druhá večeře... já jsem z rodiny oběd, odpoledne a večer si něco vezmi, výjimečně teplá večeře. Stačí mi chleba. Já si dám k chlebu zeleninu, mému chystám smažák. Děti jsou naštěstí po mě.
Můj vařit umí, ale je líný takže nevaří.
Je fakt, že po 30ti letech už mě to nebaví a čím dál častěji je jídlo v mé režii- tedy normální oběd a lehká večeře. A kdo má hlad ať si něco vezme.
Některa jídla jsem přebrala od tchýně a naopak můj si oblíbil některá jídla z naší rodiny.