Já jsem na společném stolování vyrostla a dost ho vyžaduju, kdyby mi to někdo bojkotoval, tak asi dělám doma dost dusno, vrčím, už když se slézají jak švábi na pivo. Ke stolu posazuju i autistku, která obvykle nic nesní, ale alespoň chvilku sedí s náma. Ale týká se to jen hlavního jídla a v náročných a chaotických dnech vyhlašuju den anarchie, kdy toleruju, že si to každý vezme, jak mu to vychází a čumí u toho případně do obrazovky. Ono to stejně pak bývá něco ohřívaného.