U nás je největší rozdíl v tom, že MM si na jídlo vzpomene, až když má hlad a obtěžuje ho to. Já se jídlem zabývám většinu času, už od malička jsem si ve škole plánovala, co si doma udělám k jídlu. Byl to takový relax pro introverta, zalízt si odpoledne s jídlem a knížkou. MM si naopak přál pilulky s živinama, aby nemusel jíst nikdy a mohl lítat venku.
I v době nejpřísnějších hladovkových diet jsem ostatním vyvářela a aspoň to jídlo čuchala
.
A nesnáším dovolené a pobyty s jídlem, chybí mi to plánování, nakupování a vaření.