Přidat odpověď
Kopřivo, jednou jsem už taky jednoho člověka "propustila". Je to nepříjemné, hlavně když ho nepropouštíš proto, že se nějak prohřešil nebo je líný atd.
Kromě toho jsem už udělala i to, že "všichni dostali ubráno", aby se celek udržel. Mám štěstí v tom, že jde o čtyři lidi, ale není to o tolik méně než šest. Dohodli jsme se, i když nemuseli, mohli mi říct, že mi na to pečou a jdou ke konkurenci, které je všude bambirion.
Realita je, že propouštění zaměstnanců se děje. Podle mě ale šéf by měl mít koule se sám rozhodnout, na nic se nevymlouvat a chovat se férově.
JAK se šéf rozhodne, to je jeho věc, má svoje kritéria. Málo šéfů to dokáže. Povídání o "výkonnosti" se já osobně musím leda smát, protože jako zaměstnanec jsem zažila hodně různých porovnávání výkonnosti, ale vždycky šlo jen o to, aby se ukázalo, že ten, koho chce šéf mít v kádru, je "objektivně nejlepší". Vyžadovat k tomu ještě schválení od vox populi je haluz, ale spíš je to prostě jen hra.
Předchozí