No, ve 20, to u je v pohodě, to bych si teda asi ani dnes, v době mobilu, nedělala nároky na informací, že moje dítě dojelo. Kdyby jelo moje dítě autem přes půl Evropy, tak asi SMS ve stylu "dojeli jsme, bydlíme, moře je Slaný" by potěšila. Dcera i dnes jezdí se skautem na 14 dní, předáme ji a 14 dní nemáme žádné zprávy.

Mimochodem, já odjela v necelých 15 letech právě s Brontosaury na Sibiř, s velmi volným plánem cesty, na 7 týdnů. Byl rok 1990, byla jsem zdaleka nejmladší, nejsatsimu účastníku bylo asi 22, psala jsem asi 5 pohledů, došly 2, oba asi měsíc po mém návratu. Uznávám, že to bylo drsný i na tehdejší poměry a určuje to i můj přístup dnešní...