Toar, mám pocit, že si pleteš pomoc a obchod.
Lidem, kterým pomáhám, pomáhám z náklonnosti k nim, a nikdo z nich u mě nemá žádný "dluh".
Věřím ve vzájemnou lidskou pomoc jako určitý proud štědrosti mezi lidmi, ve kterém se snažím fungovat přiměřeně, ani jako špunt, ani jako protržené stavidlo, a prostě reaguju na potřeby lidí, na kterých mi záleží. A oni reagují na ty mé. Ale žádná reciprocita 1:1 mi v tom nevzniká.
Štědrost z principu pouze dává.

Pomáhat s očekáváním, že mi u dotyčného vzniká dluh a nárok na budoucí pomoc, je určitě možné, ale pak tomu měla předcházet dohoda o takové vzájemné spolupráci, nějaký takový sousedský kibuc. Dřív, než činnost poskytneš, aby se dotyčný mohl rozhodnout, jestli mu bezpeněžní obchod s Tebou stojí za to.