"je chytrý, pilný, ale plachý, žádný leader, on je skutečnej týmovej hráč, je radost s ním dělat, prostě usměvavej kluk, on je i zodpovědnej (až moc), jenom není dravej. To, že je navíc milej, je takové lehké bytí, prostě se směje ráno i večer, nevysírá, není melancholickej, nehroutí se.." Já jsem si to vypsala, nebo teda "vykudlila" (termín podle jedné zavržené soudružky, co si prý na Rodině dělala fascikly)

Všechny to, co jsi o něm napsala, mi přišlo dojemně hezký a např. pro mě by to bylo nesmírně cenný, komentáře typu "mě by to teda nestačilo", co tady zazněly, nechápu, resp.už je to pár let, co jsem z tohohle uvažování vyrostla.

Pomoz mu vyhlížet jiného Libika, když ty jím být nechceš, řekni opatrně NE jeho návrhu, a dál mu pomáhej na té cestě, pro kterou se rozhodl. Člověk s vlastnostma, nahoře shrnutýma, si to zaslouží, teda alespoň já bych se pro člověka tohohle čistého typu přetrhla