Na něčem podobném mi krachlo manželství.
Manžel byl milej, plachej, strašně hodnej atd. (přesně jak píšeš), navíc z velmi dobrý rodiny a s lukrativní specializací. Jenže si musel dodělat školu (živila jsem ho, i když pracoval, protože nevydělal dost a měl priority, kam prachy strkat), pak "musel" spolupracovat na byznysu s matkou (OSVČ vysoce specializované profese, manžel "pomáhal" – dělal pro ni odbornou práci, kterou nestíhala, a na kterou by nesehnala člověka, který by uměl a dělal jí to zadarmo jako můj manžel. Teda zadarmo – občas mu koupila třeba směšný vlněný duffle.)

Dařilo se mu získávat fotogenická zaměstnání u zářivých firem, jenže z různých důvodů končil (skončila smlouva, reorganizace atd.)

Všechno bylo pořád krásné a sladké, jen byl jaksi provoz čím dál víc na mě. Když byl zas bez práce a zdálo se, že dalších půl roku bude trávit dny s maminkou a jejím počítačem, přičemž tam bude jezdit mým autem za můj benzín a já ho budu živit a čekat, jestli pro mě tím autem nakonec přijede, nebo pojedu s nákupy několika autobusy, tak jsem dostala ten hezký nápad, že ho zaměstnám.

No, nedopadlo to dobře, vydrželo to asi rok.

Výsledek? Šli jsme od sebe, za dva dny přiletěl, že už našel jinou ("není taková jako ty"). Byla to dokončující studentka, která prahla po mladém bílém muži, programátorovi z Prahy, dostala se přes něj do velkoměsta. Byla tak chudá, že musel začít živit on ji, živil ji dalších pár let, než dokončila i návazná studia v Praze. Matinka jim nakonec přenechala rozsáhlý funkcionalistický byt v Praze, on za rozvodové vyrovnání opravil své chudé studentce chalupu po babičce (napsanou stále na ni). Ona bleskově porodila 3 děti, kdykoli ji napadne odjet na pár měsíců pracovně do zahraničí (vědecká nelukrativní profese), hodí mu je na krk a on se stará. Živí stále.
Takže takhle se to dělá
Já jsem v jeho vzpomínkách lakomá bohatá mrcha.

V podstatě je to opakující se model, vidím jich kolem sebe mnoho – naopak chudá a závislá dívka + chudý zamilovaný muž funguje často mnohem líp. Chlap se mnohem úspěšněji usebere, když vidí, že to je potřeba.