My spolu podnikáme už 18 let. Vpadla jsem do toho hned po škole.
Jsme spolu 24/7. Ano, bavíme se o práci, ale ne uplně často, ani jednoho to moc nebaví a tak ji neřešíme více než je nutné, rychle vytvoříme nějaké hodnoty, co jde přesuneme na někoho jiného.

Myslím, že u mnoha parnerů by nedělalo dobře 24/7, my si to jinak neumíme představit, měli to stejně moji rodiče a mají to stejně i rodiny kolem nás, ale není to většinový model.
Dobře zvaž to, já jsem mluvila seznámým a ten se svěřil, že karanténa je dobrá a stále pro něj volno nekončí, ale prý bylo divné být neustále s manželkou, nakonec se různě střídali na chatě. A to je běžné manželství, akorát neumí být spolu, v běžném světě se potkají až odpoledne.


Ale vyrazila si mi dech, poslední dobou neustále šiješ do OSVČ a drobných podnikatelů a pak toto.

Na tvém místě bych mu dohodila kšefty a dělala dozor, třeba se chlapec chytí, dostal by šanci. ALe ponechala bych si svojí práci, hezky o ni mluvíš, přijde mi, že ji nechceš měnit.