Zdravím všechny
Dlouhodobě se plácám v pracovní sféře. Změnila jsem před 2 lety pracovní pozici u stávajícího zaměstnavatele (státní správa). Celkově pro něj pracuji 25 let.
Nové pracovní náplni jsem nikdy nepřišla na chuť, je to velmi nezáživná statická úředničina; na nabídku jsem kývla z důvodu potřeby změny (na předchozím referntském místě jsem prožila 15 let), vyššího platu a domněnky, že víc uplatním zvýšenou kvalifikaci, což se příliš neděje. Navíc mi, překvapivě, chybí kontakt s klienty.
Plusy:
relativně slušný plat
vzdálenost 10 min od domova
známé prostředí, slušný kolektiv
více méně jistota
Mínus: Vlastně "jenom" to, že mi chybí uspokojení z práce, nějaká tvůrčí činnost, nadstavba, seberealizace... pocit, že člověk má na víc, než je po něm požadováno... Mám pocit, že mě to zejména v poslední době slušně mele...

Kamarádka mi říká, že mě jen pálí dobré bydlo, že je to "jenom práce".. dcera studuje VŠ, přítel je zdaleka a praktikujeme převážně víkendový vztah... Otázkou je, co přinese budoucnost, jsme spolu chvilku, pokud bychom se rozhodli za čas sesypat do společného hnízda, až z něj dítko vyletí, možná bude na pořadu dne i změna bydliště, ne jen práce... Nebylo by lepší v klidu vyčkat, až dcera dostuduje? Ale to mi bude 50... budu ještě na trhu práce perspektivní kus? (Nechci se nikoho dotknout) Na druhou stranu si neumím představit takto prožít budoucích +-20 pracovních let, které mám před sebou