Ropucho, ale tady se pořád razí, že práce má hlavně člověka bavit. Jenže jsou i práce, které člověka nebaví, ale jsou nutné pro přežití společnosti (nebo třeba i rodiny). Baví uklízení uklízečku? Třeba ne, ale může to dělat pro to, že to má na několik hodin a má malé dítě, nebo to má jako přivýdělek, protože má malý plat... Baví práce popeláře? Ňuchat každý den smrady z popelnic? Ale bez nich bychom byli ztracení. Nebo mi třeba vyprávěl kominík, že čištění kotle v teplárně není zrovna příjemná práce, že tam lezou, když je kotel ještě na 65 stupních, to z horka za pár minut odpadnou a musejí se často střídat, ale někdo to vyčistit musí a je ta práce živí. Každá práce má svoje hezké, ale taky nezáživné chvilky. Co s tím? Dělat jen to, co nás baví? To beru jako bonus a každou takovou chvíli si užívám.