Joo,zrovna dneska jsem o tom filozofovala na zahradě s manželem, usoudili jsme, že musím být adoptovaná (nejsem, vypadám jako máma) s tím, jak moc se liším
Jsem typický zaporáček - pokud mě někdo k něčemu nutí, udělám pravý opak. My jako děti jsme musely podávat výkony ve škole, chovat se zásadně tak, aby s námi bylo okolí spokojené - měřítko slušnosti.
Podávala jsem výkony ve všem, takže jsem nevěděla, co mě zajímá. Tak jsem se snažila, aby bylo moje okolí spokojené, že jsem vůbec nemyslela na vlastní spokojenost.
Moje děti můžou nepodávat výkony ve věcech, které je nezajímají, svým zájmům se můžou věnovat jak je libo. Můžou říkat, co si myslí, stát si za svým bez ohledu na okolí, pokud toto vyjádří přiměřeně situaci.