Obsahy lahví se zbytky výplachem použiju, ať už jde o šťávu, aviváž nebo zbytky protlaku,
pastelky vyhazuji, když je nikdo nepoužívá (i delší, pokud jejich stopa stojí za prd), papíry coby podestýlku morčatům nepoužívám, vadí mi ta barva, bojím se, aby jim neublížila - prostě je hodím do tříděného odpadu. Plastové láhve od smoothie používám opakovaně.
Mně vadí při šetření jiné věci - třeba to, že manžel je schopen hodiny porovnávat letáky, pak objíždět Kaufland, Globus, Lidl, ale ve finále nic neušetří, protože stejně koupí i věci, které ho zaujmou a které v plánu nebyly a nejsou nezbytně nutné, navíc projede naftu. A vytočí mě o to víc, když bazíruje na pár korunách za ten nebo onen typ sáčků do koše, má dětinskou radost z toho, jak ušetřil 10 korun, ale levnější sáčky se trhají a těch ušetřených 10 kaček je v porovnání s prudou okolo sáčků směšných. Nebo riskuje, že mu bude špatně, aby náhodou nemusel vyhodit pár dní staré kolečko šunky. Z takového šetření mě berou mory. Ještěže neodkrajuje plíseň na chlebu nebo na marmeládě a zbytek nehodlá použít, to už bych ho asi zabila. Měla jsem takovou pratetu - byla schopna najít ostrůvek plísně na marmeládě, vydloubnout a zbytek marmelády použít. Přece se to nevyhodí...