U nás máme systém balíčků taky, ale stylem: "Domluvili jsme v papírnictví v nejbližším městě sady obalů na učebnice, sešity, pracovní sešity a sešitů. Kdo chce, může si je tam koupit, stačí říct název školy a ročník." Je to pak levnější, než kdyby je člověk vybíral jednotlivě (dávají na to 10% slevu) a hlavně všechny obaly pasují, protože zástupkyně naloží auto sadama knížek, doveze je tam a povybírají ty obaly přesně, takže pak nemusí rodiče tahat knížky s sebou.

Sešity u nás zadávají ti, kteří budou učit příští rok. Samozřejmě může se stát přes prázdniny změna, ale většinou to není už nijak zásadní.

Navíc u většiny naukových předmětů (-pisy + fyzika, chemie) mohou pokračovat v sešitech z předchozího roku.

Já používám sešity jako hlavní zdroj informací. Vedeme si "interaktivní" sešity - plné otvíracích okýnek, hodně obrázků, barev, schémat. Kupodivu, co jsme s tím začali, tak se žákům sešity přestaly "ztrácet".

Vypadá to nějak takto:




Dá to sice dost práce, ale myslím, že to stojí za to. Na první pohled děti vidí jen "osnovu", na detaily musí otvírat okýnka. Děti i rodiče si to zatím dost chválí.