Sovice,
to by bylo na dlouho
Já si vybavuju, jak měl můj syn, tehdy už dospělej, rozebírat povídku, v němčině, nějaký hodně mladý, moderní autorky, která tragicky zemřela. Mně to přišlo zajímavý. Děj tam v podstatě nebyl, holka zapnula pračku, pračka jela a jela, holka si zapálila cigaretu, přemejšlela,že chce asi do Ameriky a pak tu cigaretu típla, když přišla máma.
Můj syn za tím neviděl vůbec nic (má AS, potřebuje všechno přímočaře a jen a jen fakta)
Když jsme mu řekla,co všechno za tím cítím, vyvalil oči a ťukal si na čelo:" jak to jako víš??? Ty ji snad znáš nebo co???"