Měli jsme to stejné. Jen synovi je eď už o rok víc. Důsledně jsme stanovili časový limit na čas strávený na počítači. Na všední den měl na hry 1 o víkendu 1,5 hodiny.Je to "vopruz" hlídat na hodinkách. Tak jsme nainstalovali ve Windows rodičovskou kontrolu - počítač ho před uplynutím vymezené doby upozorní a pak se prostě odhlásí a hotovo. A bez našeho hesla to nejde dál. Takže pokud přišel, že potřebuje 5 minut na "dojetí do konce a uložení", tak jsme mu odheslovali a počkali s ním, až si uloží. Jde tam nastavit i v kterou denní dobu se smí přihlásit, aby nepařil v noci.
Pokud potřeboval dělat do školy, tak měla samořejmě čas navíc, který jsme mu "odheslovali".
Při kterýchsi aktualizacích se nám ta rodičovská ochrana vypnula, ale to už nevadí, protože si syn navykl na systém a teď, když byl při koronaučení půl dne na počítači, tak pak chodil a hlásil: Teď je tolik a tolik hodin, jdu si tu hodinu zahrát.
Ví, že kdybychom ho čapli, že "paří", když to nehlásil, tak bude nějakou dobu bez počítače.
Vím, že je to drsné, někteří zastánci respektujícího přístupu možná budou mít s tímto řešením problém, ale už to pro nás byla poslední možnost, jak ho ze závislosti dostat. A myslím opravdu závislosti - když jsme byli pryč a neměl svou "dávku", byl podrážděný a na všechny okolo hrubý, vyhýbal se kamarádům venku, raději s nimi byl ve hře, pořád se chtěl bavit jen o té hře, raději byl hlady, jen aby mohl hrát. Teď už se s ním dá zase normálně mluvit, zase začal číst, věnovat se i sestře, přestal být protivný víc než velí puberta.

Máme ve škole jednoho páťáka, který celé dny paří Minecraft. V přírodovědě se se mnou hádal, že existuje diamantová ruda. A když jsem mu říkala, že rudy jsou horniny, ze kterých se získávají kovy a diamant není kov, tak si to nedal vysvětlit. V Minecraftu diamantová ruda je a tak to prostě je pravda. Hotovo.

Budete to mít těžké, ale vydržte, stojí to za to. Držím pěsti.