aby bylo jasno - já jsem pro studium a sebevzdělávání v každém věku. ale člověk prostě musí opravdu chtít nebo mít pádný důvod - to, že mu to někdo předhazuje a ještě ho vydírá stylem "nebuď líná", fakt za důvod nepovažuju.
s doktorátem jsem nakonec sekla, protože jsem byla fakt přetížená a nemocná. je to mi líto z důvodu, že už nejspíš nikdy nebudu učit na VŠ (kde jsou ty doby, kdy Mgr. stačilo), ale holt nemůžu mít všechno. je až překvapující, kolik lidí, když to zmíním, tak mi řekne "no tak si to PhD udělej, ne?" a nechápou, když řeknu, že si ho fakt neudělám. Mě by nevadilo napsat třeba tři disertační práce, ale takový to drcení se na zkoušky apod., to už fakt ne, vždycky mě to ubíjelo.