Kruci,
zajímavý, já si z té knihy (a četla jsem ji poprvé někdy ve čtrnácti?) odnesla jako základní myšlenku něco úplně jinýho – to, že ženy dělají doma ty služky a muži je pokládají za přízemní a málo kreativní, protože si neumí „hrát“. Když vypukne to šílenství kolem programu dr. Volavky, tak jsou to muži, co začnou sportovat, přátelit se se sousedy, vyrábět si doma různý kraviny… a ženy se tomu spíš vysmívají a jediný, co je na tom baví je, že nejsou chlapi tak často doma a ony kolem nich nemusí skákat.
Prostě ten odpornej přístup, co byl tehdy snad v každý socialistický inscenaci, filmu nebo seriálu a svého času jsme se tu shodly s Kudlou, jak nás to v dětství přímo děsilo. Tatínek je hravej rošťák, maminka shovívavá hospodyňka, většinou zcela bez zájmů mimo domácnost (plus možná nějakou komoušskou organizaci typu Český svaz žen nebo Svaz československo-sovětského přátelství) a bez smyslu pro humor.
A už v tom dětství mi bylo jasný, že budu radši celej život sama a budu doma chovat jen nějaký zvířátka, než abych dopustila něco, co by se takovýmu peklu byť jen vzdáleně podobalo.