Já se musím smát jak doba pokročila. Nás češtinář v r. 1973 mlátil kluky po hlavě učebnicí, ředitel v matice nás praskaly pravítkem po prstech, nepočítám facky, pohlavky, házení klíči a křídou, co se týče známkování nebylo žádné dovolání. Rodiče byli vždy na straně učitele a když si někdo dovolil doma stěžovat, jeste mu přidali. Dnes se maminka hroutí z vykřičníku. Ne, že bych se zastávala minulých dob, to vůbec, ale dnešek se mi zdá vychýlený zas na druhou stranu.