Ráno jsem uklidila kousek bytu, dopo seděla u práce, když rodina nahlásila, že se vrací ze stavby (syn zobytňuje barák, který koupili a MM s mladším synem mu byli pomáhat) dovařila jsem večer rozvařený oběd, mezitím postupně peru a suším. Oběd jsme jako vždy protáhli, užili si vnuka, povykládali. Kolem čtvrté mladí odjeli pokračovat na barák, MM s mladším synem na pánskou jízdu s dalšími příbuznými z MM strany. Já jsem na hodinu odpadla - chvíli jsem si četla a normálně usnula, ten nízký tlak mi dává zabrat. Vrátila jsem se k práci a přemýšlím, že jestli chci dodělat dnešní nutné množství, budu muset na chvíli alespoň vyběhnout se psem nebo si jít zacvičit, jinak to nedám:-(. Mezitím občas zapnu pračku, sušičku, složím prádlo. Doufám, že chlapi se před půlnocí nevrátí, jak dojedou už neudělám nic, nebude se mi chtít. Zítřek bude podobný, jen odpoledne už se nebudu moct vrátit k práci, jdeme navštívit druhé, zcela čerstvé vnouče. Na to se samozřejmě strašně těším, ale ujel mi termín a nemůžu se z toho vyhrabat, jsem zlá sama na sebe.