S želvama nesouhlasím. A to bez ohledu na to, že si stojím za tím, že vyměnit koně (maminko, tady na domečku můžeme mít koně, říkala jsi, že chceš, ale na balkón se nevleze) za želvu (byly 3 jako desetikoruny v krabičce od čaje, dnes mají 18 let - teda nakonec zůstaly dve - jsou jak tanky a část jara atakují domácnost). Ale jsou přítulný, když na jaře vylezou a na zahradě je ještě sníh, volně se řadí do fronty v kuchyni ke kočkám a psům, že něco třeba spadne. Milují škrábání pod krkem, poznají domácí lidi a druží se s tím, kdo zůstane doma. Jo a želvák je lechtivý na krunýři.