Kruci, to chce zažít. Zas pořád řešíš, kdy kam co a jsi na to sama. Já teda asi vždycky posuzuju příliš mnoho možností, tak si to dělám těžší. Je to jiný, než jsem si myslela. Nikdo ti neřekne: “pojď si dát víno a koukat na to krásný město”, jdeš si ho sama koupit a sama na to koukáš a nemáš to komu říct. Nechtěla bych, aby to vyznělo pesimisticky; jen že ta realita je bez sdílených emocí a bez sounáležitosti, což jsem vlastně začala oceňovat až po téhle zkušenosti.
I třeba jen se psem: najednou je 50% o řešení psa: nežer to, nehoň tu srnku, nelez do toho bahna 😂 Mám o půlku klidu míň, o půlku legrace a komunikace víc, o půlku problémů víc 😂 Něco za něco. Deal.