To bylo dávno před Klausovym perem. Meziročně jsem se z bezstarostné mladice, která studuje, pracuje, cestuje po Karibiku a chce sbírat pera, stala těhotnou studentkou, co pracuje a živí svého partnera, který nedělá nic a posléze matkou samožovitelkou, kterou nikdo nechce ovyzvednout z porodnice, a která řeší, kde vzít na nájem a na mrkvičku. Myslím, že jsem náhle přišla i o zásadnější představy o životě, než byly ty plnící pera.