Přidat odpověď
Monty, já kdybych tu psala o svých dětech, když chodily na ZŠ, tak bych se fakt neměla čím chlubit. Dcera ještě jo, ale i tak někdy byla na vysvědčení nějaká trojka, syn katastrofa - neučil se, nedělal úkoly, nenosil pomůcky, hádal se s učiteli, pral se s kluky. Ani jeden se nedostal na osmiletý gympl, ač si to oba chtěli vyzkoušet. Na střední dcera dobrý, až teda na to, že jsem se nedokázala zbavit obav, co asi s takovým vzdělám bude dělat za práci, syn ze začátku čtyřky, pak se poněkud zvetil a měl trojky. Nic k chlubení teda. No, pak šli oba na VŠ, syn tedy hodně dlouho váhal, chtěl jít na astrofyziku, ale pak se přece jen rozhodl a šel na informatiku. Vystudoval úplně bez problémů, střihl si i 4 semestry své milované astrofyziky, chodil na nepovinné přednášky z filozofie, strašně se zlepšil v angličtině, mluví a rozumí úplně perfektně, i když v prváku na VŠ měl ještě s AJ problém. Dcera odmaturovala na samé jedničky, takže se na VŠ dostala bez zkoušek a nebýt problémů s chemií, kterou na SŠ neměli, tak studium také zcela neproblematické. Teď mají oba dobrou práci, i když dcera po škole dělala 4 měsíce pokladní v Lidlu. Jsem na ně pyšná. Nakonec.
Předchozí