Len, ale já nepovažuju dceru za hroznou, ale komplikuje mi to život hodně (i jí), že je tak nesmělá. Každou její (jejich) nepohodu fyzicky cítím uvnitř, je to strašně pro mě těžký. A ze všech stran slyším, jak to není normální a jak to mám řešit s psychologem. Nejhorší to bylo ve školce, protože "za celou naší praxi se nám tohle nestalo, že by se dítě takto stranilo a odmítalo komunikovat" a to je "opravdu vážný problém!" (napsáno i do závěrečného hodnocení, když jsem si ji vzala do domácího vzdělávání).
Mně jde spíš o ten vzdělávací systém, do kterého děti úplně nezapadaj a těžce se jím prokousávají i přes zjevné nadání.
A pak taky, že někteří rodiče (např.ti moji) prostě mají ty děti většinově bezproblémové a prezentují to, že je tak dobře vychovali.