Samozřejmě ten koňský. Jasně, skoro všechny holčičky o tom sní, ale většinou to časem přejde. Mně to jaksi nepřešlo.
Včera jsem dokonce (ještě pořád) v pokorném údivu vnímala skutečnost, že tohle je úplně doopravdy můj vlastní kůň.
Jo a nesnila jsem o princi na bílým koni, ale o kovbojovi...splněno...dvacet let jsem netušila, že mám doma koňáka