Mimochodem, když mě naši vysílali studovat do ciziny, tak nebyli a dodnes nejsou nijak bohatí. Ne, že by byli chudí, ale třeba tatínek byl normální zaměstnanec. Vzdělaný, kvalifikovaný a na tu dobu asi i dobře placený, ale pořád zaměstnanec a maminka byla zase vzdělaný živnostník s fajn klienty a zakázkami, ale taky nebylo žádné jmění. Prostě dva pracující z paneláku a se škodovkou favoritem, kteří neměli žádný balík nazbyt a nevlastnili žádnou super vydělávající firmu. Střední třída prostě.

Vyrůstali sice oba v cizině, ale to nebyla žádná príma cizina, ale asijské pr.ele světa, proti kterým bylo socialistické československo luxusní destinací. Myslím, že se neskutečně moc obětovali, aby mě mohli takhle podporovat a posílat studovat do ciziny, když už se tu řeší podpora/shazování od rodičů.

Trchu se stydím, že to nedokážu poslat dál a taky děti takhle podporovat, ale prostě na to nemám peníze a navíc se neumím omezovat a šetřit proto, aby ději jezdily po výletech. Holt si jednou zaslouží stipendium jako je Erasmus nebo taky nic, ale my to prostě finančně nedokážeme.