kat, já neznám čtyři dohody (jak psala kruci), ale mám pocit, že je to zhruba o tom, co jsem psala i já - ve chvíli, kdy toho člověka jakoby jen pozoruješ, nedotýká se tě to... jako když si představíš brouka - dokud o něm přemýšlíš jako o živoucím tvoru, zapojuješ do toho emoce, přemýšlíš o jeho pocitech, představuješ si sebe sama v nějaké souvislosti s ním... jakmile ho máš na petriho misce, zaznamenáváš a zkoumáš, jsi zvědavá, co udělá, řekne, jak asi zareaguje, ale sebe sama nijak emocionálně nezapojíš, neprojevíš lítost, nepředstavuješ si sebe sama v jakékoliv kooperaci, prostě jen provádíš nezbytné úkony (testy?), interaguješ, ale on není člověk, je to subjekt... zní to hnusně a možná to chce jistou dávku sociopatie (nebo trénink), ale je to účinné
(a hlavně pak nemáš potřebu se osprchovat nebo aspoň použít dezinfekci po každém setkání )