nedokážu posoudit jak moc práce bylo nebo nebylo u vás, ale my třeba měli práce sice méně, ale i tak dost (a jiného typu) - jsme přímo navázaní na různé úřady a státní správu, ale i školy a další... co vím, moc úřadů se tak docela nezastavilo, to, že nemají úřední hodiny ještě neznamená, že nepracují...
z tvého tónu mi přijde, že na kolegyně nahlížíš stejně jako ony na tebe - obě strany máte pocit, že se ta druhá měla lépe... závist cítím i z tebe, takže nechápu, proč ji vyčítáš kolegyním
je logické, že budeš v kanceláři ta bokem, ony "to prožily" společně, ta doba byla zvláštní, i u nás jsem cítila, že se změnily vztahy a utužily se vždycky s těmi, kdo zrovna byli v kanceláři, ale my se střídali, takže ve výsledku jsme "utužení" všichni
a ohledně dovolených bych se na to zkusila kouknout i z jejich strany - u nás se třeba stalo, že jsme si nestihli dobrat ani loňskou, takže jsme teď plácali po jednom, dvou dnech... ten pocit, že tys byla doma celou dobu určitě svádí k tomu si tu svou naplánovat co nejlépe a tebe neřešit - možná dětinské, ale pochopitelné
(btw nikdy jsem teda neměla pocit, že mám nějaké "právo" na dovolenou kryjící prázdniny - u nás se počítá i s tím, že ti bezdětní třeba chtějí za rodinami, mají třeba neteře, synovce, sourozence, které si chtějí užít...)