Miluju je, zvlášť když vařím já:.). Dokud s námi dcera s přítelem bydleli, střídalijsme se ve víkendovém vaření a dlouhých pozdních obědech. Nenechám si ujít příležitost na pozvání dětí na oběd-večeři - máme i tradiční termíny - před vánocemi a prázdninami do oblíbené restaurace. Teď využívám toh, že mladí rekonstruují domek kousek od nás, už druhý měsíc u nás oba dva dny obědvají, vidíme se tím pádem s vnukem. Organizuju setkání sestřenic (je nás 7), sourozenců (s rodinami 22 lidí). Pořádám nenadále grilovačky na zahradě stylu: potkáme se ve městě, poptáme se co nového, zjistíme, že večer máme volno, obvoláme pár dalších příbuzných, posedíme. Náš dům je opět věčně neuklizený (zase nemám paní na úklid) průchoďák. Při koroně jsme zorganizovali virtuání společnou večeři - mladí zajistili propojení, my pozvali je a rodiče, nechali jsme rozvést stejné jídlo a společně povečeřeli - to nás bylo 17 na pěti místech. Ale chápu, že tohle je tak trochu moje úchylka a že každý to nemá tak, že návštěvu fajn lidí vítá v kteroukoli denní či noční dobu.