Ropucho, idea pěkná, ale co ranní řvaní ptáků?

Moje dva nejhorší zážitky se spaním se pojí s porodnicí. První - na pokoji s námi byla ( naštěstí jen jednu jedinou noc) paní, která měla SMSky nastavené tak, že vydávaly zvuk letící a poté vybuchlé rachejtle. Opravdu moc super, když jí přicházely i ve tři ráno a celou noc. Další ( a to bylo horší) organizace práce na oddělení. Ležela jsem tam s nedonošeným dítětem, takže jsem ve tři ráno chodila kojit. Takže někdy před čtvrtou jsem se konečně dostala na pokoj, většinou jsem hned neusnula a v 5.10 prásk - rozlétly se dveře, vdusala uklízečka a utřela stolky. V 5.20 - prásk vlítla dovnitř druhá a zaječela :" Kdo chce vložkýýýýýýýý", 5.30 - vytírání podlahy ( to chodily dvě a povídaly si pěkně nahlas).... Takhle to šlo asi do čtvrt na sedm. nejvtipnější bylo, jak nám pořád doktoři a sestry na nedonošeneckém zdůrazňovaly, že máme hodně spát a odpočívat...

Jinak jsem zažila hodně věcí, mejdany na VŠ, rekonstrukci supermarketu přímo pod okny - ve dvě v noci vytáhli dělníci flexi pilu a řezali kovové profily nebo lámali sádrokarton, hospodu v blízkosti... Teď máme docela pohodu, maximálně ráno slyšíme ptáky a babky, co jdou v půl sedmé kolem našeho baráku na hřbitov. Soused, který měl psy, kteří provyli celou noc, se už odstěhoval.