uki, ano, ano, ale Gréta psala o Srebrenici, tak proto jsem psala o válce a chování lidí ve válce.

Ten experiment byl ve vězení a měl za úkol ověřit, že role autority může přivést člověka k tomu, co by nikdy jinak neudělal.

"V areálu Stanfordovy univerzity nechal vybudovat Zimbardo věrnou napodobeninu vězení. Placení dobrovolníci (15 USD na den) byli vybráni na základě novinového inzerátu a ze 75 přihlášených bylo na základě osobnostních charakteristik vybráno 24 mentálně a emočně nejstabilnějších mladých mužů většinou ze střední společenské vrstvy a ti byli rozděleni na 12 „vězňů“ a 12 „dozorců“. Dozorci byli vystrojeni ve vojenském stylu, dostali dřevěné obušky a zrcadlové brýle k zamezení očního kontaktu a byli instruováni v tom smyslu, že není dovoleno fyzické trestání vězňů. Zimbardo sám vystupoval jako jeden z dozorců, aby mohl být aktivně přítomen pokusu a zaznamenat jeho průběh.

Pátý den večer dorazila na scénu čerstvá absolventka university zamilovaná do Zimbarda, Christine Maslach a viděla, co viděla. Udělalo se jí špatně při pohledu na vězně vedené večer do koupelny s papírovými sáčky na hlavách. Na její popud Zimbardo šestý den ráno pokus ukončil. Nutno dodat, že byla jediná ze všech padesáti pozorovatelů, která se takto zachovala.

Zimbardo svým experimentem prokázal výchozí hypotézu, že jednotlivec může snadno odhodit některé osobnostní charakteristiky, pokud je vystaven situaci, v níž je mu přidělena určitá role, v tomto případě role autority. Svou úlohu sehrávají sociální a ideologické faktory, které spoluurčují, že se jedinec bude chovat ve shodě s přidělenou rolí a jejími atributy, nikoli podle vlastní úvahy, nebo vnitřního přesvědčení a sdílených hodnot.



https://psychologie.cz/stanfordsky-experiment/