Když už jste to vzaly v teoretické rovině, chtěla bych říct, že lituji všech s tak krutým osudem a jako člen "lhostejné" společnosti připouštím díl viny. Ctíme soukromí, ctíme rodinu a máme sklon nevěřit, vím to.

Přesto si myslím, že svět je normální a vlídné místo k životu, že neplatí, co otčím (otec, bratr, strýc, děda) to úchyl a preventivní panika rodičů (jak tu zazněla u maminek, které tu zkušenost nemají) věci neprospěje.