No, to my si s mužem říkáme často. Přesto jsme se seznámili a při společném hraní fotbalu. Muž hrál fotbal, tenis, kulečník, jezdil na kole, je velkým, celoživotním fanouškem Sparty - míval permanentku, rád se dívá na sport v televizi... Já jsem dělala atletiku, jezdila na kole, na koni, hrála badminton, tenis, fotbal, ráda plavu, klidně se podívám na sport v televizi i v reálu... Přesto se za sportovce nepovažujeme a žít se sportovcem bychom nechtěli ani jeden. Do svých životů jsme si vzájemně něco přinesli - já muziku a zvířata, muž Spartu a plno dalších sportů. Ale protože se máme rádi, jsme rádi spolu i bez sebe,rádi se vzájemně obohacujeme a umíme si vzájemně vyhovět a domluvit se, tak spolu fungujeme krásně. Libujeme si, že nelyžujeme, že nejezdíme na vodu, že kolo do kopce vodíme, že spolu chodíme a chodíme. Muž se občas nechá přemluvit k plavání, já se s ním občas dívám na sport v televizi,když se mi chce. Nebo si u toho čtu.¨
Já bych zarytého sportovce (ani nikoho jinak zarytého) nechtěla, protože život je o prioritách. Prioritou chci být já. Ale obdivuju ženy i muže, které upozadí svůj život ve prospěch někoho zarytého a vytvoří mu zázemí, aby mohl něco dokázat. Ve sportu, muzice, vědě, politice, čemkoli. Vždycky je něco za něco.