Přidat odpověď
myslím, že hodně záleží i na okolnostech okolo tj. kde ti dva žijí, v čem a kolik mají dětí a jaké zázemí...
Já jsem svého muže poznala coby svobodného třicátníka a doma měl prostě všechno - sqasch, tenis, ping pong, kolo, lyže, běžky, … a vzali jsme se troufnu si říci i díky společným túrám. Pokud to ti dva dělají spolu a rádi o.k. NO ALE pak když přijdou děti je nutné, aby se přizpůsobili OBA a ne jen jeden. Na horách jsem se třeba v lyžování střídali, ale když se narodila druhá dcera tak muž z fičáku kolem dětí a domu doslova utíkal ke sportu a to 4x týdně. Byl kvůli tomu doma nejednou bordel. I v několika vážných situacích utekl ke sportu. Má to jako ventil, ale nedokáže pochopit, že prostě někdy musí jít sport stranou.
Nyní oba běháme - baví nás a to a je to i z nouze ctnost, to hlavně pro mě. Já miluji skupinové lekce, ale prostě nemám na pravidelné návštěvy čas. Vždycky se chvilku hecnu a pak to začne být strašně vidět doma, že tam nejsem.
Chtěla jsem prostě říct, že je velký rozdíl, když člověk bydlí v bytě ve městě a fitko či bazén má před barákem a na hory bere děti babička nebo bydlí na vsi v obřím domě, k tomu pečuje o seniory a čas na sport pro sebe si musí doslova urvat.
Předchozí