Zarytého muzikanta jsem měla za manžela. Kromě toho to byl trochu i sportovec. Nějak mě ty jeho zarytosti ve všech směrech nebavily. Mě v životě baví pestrost a uvolněnost. Taky jsem proto nic světoborného nedokázala. K tomu je zarytosti potřeba. Ale našla jsem si k sobě člověka též nezarytého a uvolněného. Společně si užíváme pestrého a neomezujícího života. Plus sebe navzájem.
Jenže zarytých lidí je pro svět potřeba. A k nim je potřeba těch tolerantních a podporujících. Takže jsem ráda, že někdo ty sportovce (a další zarytce)chce. A já pak mám alespoň koho obdivovat.