Jen taková otázka – a co jako, že je předmětem kritiky?
Na nevyžádané poznámky okolí reaguje člověk v podstatě jen tehdy, když má sám někde v hloubi duše pocit, že by na tom mohlo něco být. Když mi moje máti připomene, že jsem tlustá, je mi to nepříjemný, protože je to pravda a samotnou mě to sere… ale nějaké poznámky ohledně výchovy nebo pracovního nasazení, to jsem, s prominutím, měla vždycky na salámu. Tomu se můžu maximálně pousmát. Ano, může to být otravné, ale to je asi tak všechno.