Trávíme čas jak společně, tak odděleně.

Třeba zrovna před chvilkou jsem přišla ze "schůze" v hospodě, kde jsme ladili detaily na letní kino v sobotu. Jednou za měsíc chodím do divadla, roky jsem zkoušela divadlo s manželem, ale jemu to prostě nic neříká, tak chodím s různými kamarádkami. To samé koncerty nebo výstavy, jarmarky apod.
K tomu jsem roky studovala opravdu na druhém konci republiky, kam jsem jezdila skoro každý týden a přespávala tam.

Manžel má svoji partu kolem jednoho stanového tábora, kde je v létě vždy nejméně 2 týdny plus nějaké víkendy během roku. Ten čas si doma vysloveně užívám. Dodělám si vždy resty, něco podniknu s kamarádkami, hrabu se v hlíně a do noci si čtu v posteli.
Nikdy jsem mu v tom nebránila, ani když byly děti malé a ještě si je nemohl brát s sebou.

Společně trávíme čas doma a hlavně na zahradě. Nějak jsme si za těch 27 let zvykli, že jak jsme neměli hlídaní, tak jsme nikam sami dva nevyráželi.

Je mi jasné, že s tím, jak mladší syn odrůstá a už ho lákají jiné věci než nás, tak budu muset vymyslet nějaké aktivity jen pro nás dva. Což bude dost těžké